Plány Evropské unie na přijetí velmi nebezpečné Úmluvy  Evropské Rady o boji proti násilí na ženách a domácím násilí, známé jako Istanbulská úmluva, jsou velmi znepokojivé.  

Nepochybuji o tom, že tento extrémně ideologický dokument obsahuje nejen účinné nástroje boje proti násilí, ale zavádí řadu nebezpečných předpisů, kterým budou po přijetí úmluvy Evropskou Unií podléhat všechny členské státy.  

Úmluva přímo zasahuje tradiční model manželství a rodiny a považuje ho za zdroj násilí. Zároveň zcela ignoruje objektivní faktory tohoto jevu, jako je například závislost na alkoholu. Navrhovaný model boje proti násilí v zásadě znamená hluboký zásah do autonomie rodiny, která bude od nynějška namísto toho, aby byla vnímána jako základ pro fungování společnosti, zobrazena jako potenciální zdroj útlaku a násilí.  

Kromě toho zavádí genderovou ideologii skrze mj. zrušení biologické definice pohlaví a jeho nahrazení ho chápáním pohlaví jako sociokulturním konstruktem vyžadujícím použití této definice na všech úrovních státní politiky. Dokument také obsahuje odkazy na pojem „genderová identita“, což v jazyce radikálních aktivistů znamená možnost subjektivního přiřazování pohlaví na základě vlastních pocitů.  

Úmluva, pod záštitou boje proti násilí, se také snaží tento ideologický obsah vnucovat dětem. Předpokládá zavedení povinného vzdělávání o tzv. nestereotypních genderových rolích v učebních osnovách na všech úrovních. To znamená, že děti – bez souhlasu rodičů – budou přesvědčeny, že existují různé typy lidského pohlaví, sexuální orientace nebo že si můžeme sami vybrat svou „genderovou identitu“. Úmluva tak podkopává základní práva rodičů vychovávat děti v souladu s jejich vírou. 

Informace o plánech na přijetí Úmluvy Rady Evropy o boji proti násilí na ženách a domácímu násilí ze strany Evropské unie vítáme se znepokojením.  

Nepochybujeme o tom, že by EU měla bojovat s násilím všemi dostupnými prostředky. Zároveň jsme přesvědčeni, že tento kontroverzní dokument nejen nepředstavuje účinná řešení v této oblasti, ale zavádí řadu nebezpečných předpisů, které přímo poškozují dobro rodiny a jejích členů.  

Úmluva má extrémně ideologický charakter. Antagonizuje společnost tím, že zavádí prvek pohlavního boje, a následně vede k dekonstrukci rodinných a sociálních norem, vytvořených na základě přijímání rozdílů mezi ženami a muži. Tvůrci dokumentu zcela chybně identifikují problém násilí, vidí jeho zdroje ve struktuře společnosti založené na tradiční rodině, právech rodičů vychovávat děti v souladu s jejich vírou a doplňujících se rolích žen a mužů. Tvůrci úmluvy navíc zcela ignorují problém fyzického a psychického násilí vůči mužům, kteří jsou podle některých studií stejně častými oběťmi násilí jako ženy, ale nepřiznávají to kvůli strachu ze sociálního ostrakismu.  

Mezitím veškerý dostupný výzkum jasně dokazuje, že mezi nejčastější příčiny násilí patří situace rozpadu rodiny a závislosti (na alkoholu, drogách, hazardních hrách, pornografii, sexu). A co víc, podle výzkumu Agentury pro základní práva EU je v zemích, kde se zavádí genderová ideologie, procento násilí velmi vysoké.  

Úmluva všechny tyto objektivní faktory zcela ignoruje, což jasně dokazuje její extrémně ideologický charakter. Pod rouškou boje proti násilí na ženách postuluje povinné vzdělávání dětí od útlého věku o „nestereotypních pohlavních rolích“ a značně zasahuje do autonomie rodiny. Porušuje tak řadu základních lidských práv, která jsou vyjádřena jak v mezinárodních smlouvách, tak v ústavách jednotlivých států. Základní práva rodičů byla jasně potvrzena v čl. 26 odst. 3 Všeobecné deklarace lidských práv, čl. 18 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, čl. 8 a 9 Evropské úmluvy o lidských právech a čl. 2 suplementarního protokolu č. 1 k Evropské úmluvě o lidských právech).